easy site maker



PORADENSTVÍ

Mezi naše služby patří rovněž daňové poradenství. Jsme schopni posoudit daňovou uznatelnost nákladů, daňové dopady předpokládaných transakcí, zjistit Vaše možnosti v případě uplatňování nároku na odpočet DPH a optimalizovat daňové zatížení firmy, případně OSVČ apod.

Naše nabídka daňových služeb se skládá zejména z těchto činností:

Sestavení, zpracování, kontrola a podání daňových přiznání právnických i fyzických osob k dani z příjmů
Sestavení přehledů pro OSVČ
Sestavení, zpracování, kontrola a podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení 
Řešení daňových problémů včetně vypracování odborných stanovisek
Zastupování v daňových řízeních před správci daně a jinými institucemi
Zpracování odpisových plánů
Zpracování projektu výzkumu a vývoje (odčitatelná položka dle §34 Zákona o daních z příjmů)

V případě zájmu o využití našich daňových služeb nás kontaktujte.

Informace pro Vás

DPH u staveb pro bydlení

Dle §48a, odst. 1 Zákona o DPH a §121, odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, lze uplatnit sníženou sazbu DPH 15% pouze v případě, pokud jsou dodávané stavební a montážní práce provedeny na objektu, který je příslušenstvím rodinného domu nebo bytu a splňuje definici sociálního bydlení.

Případy, kdy lze uplatnit sníženou sazbu DPH

Byt pro sociální bydlení, kterým je byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu (§ 48a odst. 5 ZDPH).

Rodinný dům pro sociální bydlení, kterým je rodinný dům (více jak polovina podlahové plochy pro rodinné bydlení), jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (§ 48a odst. 6 ZDPH).
Bytový dům pro sociální bydlení, kterým je bytový dům (více jak polovina podlahové plochy pro trvalé bydlení), v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení (§ 48a odst. 7 ZDPH).

Případy, kdy NELZE uplatnit sníženou sazbu DPH

Plochami, které nejsou určeny pro trvalé bydlení, jsou například plochy určené pro podnikání, garáže, dílny, případně i speciálně vymezené plochy, například pro drobné zvířectvo.
Za rodinný dům, bytový dům a byt se nepovažují stavby pro rodinnou rekreaci a stavby ubytovacího zařízení.
Stavbou pro rodinnou rekreaci se rozumí stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomu účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. b) vyhl. č. 501/2006 Sb.)
Stavbou ubytovacího zařízení se rozumí stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro přechodné ubytování (§ 2 písm. c) vyhl. č. 501/2006 Sb.).

Dne 16. ledna 2018 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů nález Ústavního soudu, týkající se zákona o evidenci tržeb. Z rozsudku vyplývá, že zákon o evidenci tržeb zůstává dál nepřetržitě v platnosti, vyjma vybraných ustanovení zákona, která se ruší uplynutím 28. února 2018, resp. 31. prosince 2018. Konkrétně se dopady rozsudku promítly do odložení spuštění 3. a 4. fáze EET, zrušení povinnosti evidovat platby kartou a zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ. Soud dále konstatoval, že výjimky ze zákona o evidenci tržeb nelze stanovovat nařízením vlády, ale musí být zakotveny přímo v zákoně. Podstatné však je, že drtivá většina povinností plynoucích stávajícím poplatníkům ze zákona o evidenci tržeb platí i nadále beze změn...

Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi plátcem daně (dále jen „zaměstnavatel“) a poplatníkem (dále jen „zaměstnanec“) v souvislosti s ustanovením § 38k zákona o daních z příjmů tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele. Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat. Ústní forma projevu vůle zaměstnance nestačí, neboť zaměstnavatel je povinen správci daně prokazatelně doložit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení zálohy na daň nebo daně u jednotlivých zaměstnanců...